Barvené opály aneb když člověk pomáhá přírodě

Ač opály vynikají přirozenou hrou barev, lze je také barvit. K tomuto objevu lidstvo dospělo již v roce 1921.

Šlo přitom prakticky o omyl. Svázán je se slavnými doly ve slovenském Dubníku. Ty svého času měly francouzského nájemce, konsorcium Bittner-Belangenay. A právě jeden z těžařů jedné noci omylem polil opály, které měl na stole, inkoustem.

Omyl však kameny neznehodnotil, jak bychom mohli předpokládat. Modrý odstín z opálů nezmizel ani po zaschnutí, opláchnutí a vybroušení. Efekt se naopak lidem líbil a dobarvené opály se začaly označovat termínem chameleon.

Člověk si potom ochotně zaexperimentoval dál a vymyslel dokonce opalit, což je prakticky syntetický opál vyrobený ze skla. Někdy taktéž bývá připodobňován k měsíčnímu kameni.

Tyto umělé napodobeniny se však v žádném případě nemohou jedinečnou barevností vyrovnat pravým opálům. Právě barva a tzv. brilance jsou i jedním z kritérií hodnotících kvalitu přírodních opálů. Platí, že čím je minerál barevnější a lesklejší, tím lépe.

Chcete se dozvědět více o dalších zajímavostech či o špercích? Mrkněte na náš blog.